Rubrika: O životě

všechno týkající se života a společnosti

Bydlet v domě, ve kterém soužíte i s dalšími lidmi se může zdát jako ideální styl bydlení. Postupem času však zjistíte, že to tak úžasné není. Může zde hrát několik faktorů, proč se vám bydlení ve společenství zprotiví. Rád bych vám povyprávěl o mých zkušenostech a sousedech.

Někdo tomu říká králíkárna, někdo zase dokonalý způsob bydlení. Bydlet v nájemním domě má své výhody i úskalí. Dosud jsem měl to potěšení strávit dětství a přežít pubertu v panelovém domě na sídlišti, dva roky bydlet sám v rodinném domě a momentálně již několik let přetrvávám v činžáku. Za ta léta jsem si udělal docela pěkný obrázek o tom, kde bych rád v budoucnu bydlel a čemu se chci vyhnout.

Posledních pár let žiju v pronajatém bytě, který mám rád. Bohužel okolnosti mě v posledních několika měsících nutí, abych tento výrok přehodnotil. Když mě v roce 2020 jisté rodinné problémy donutily se začít poohlížet po novém bydlení, tento byt se jevil jako nejlepší ve městě. Nejenže vypadal dobře z estetického hlediska (i když byl doslova prázdný), ale cena za nájem byla také přijatelná. Po mých zkušenostech s hledáním bydlení jsem si myslel, že v tom musí být nějaká čertovina. Tak pěkný byt a za tak dobrou cenu?

Za ty strávené roky zde vím, že v tom žádná čertovina nebyla. I přes trochu rušné sousedy (alespoň ze začátku) se byt nachází v relativně klidné části města. Je poblíž centra, je rozměrný, nejsou zde žádné technické problémy, a dokonce mi náleží dvě sklepní kóje a mám balkón. Dodnes si říkám, že jsem si tehdy vybral výborně.

Jsem neuvěřitelně šťastný a vděčný majiteli, že dal přednost zrovna mně před jinou zájemkyní. Přesto čekám na chvíli, kdy se odtud odstěhuji. Vzhledem k incidentům, které se mi v posledních letech přihodily, změnám v sousedství a poněkud laxní komunikaci s majitelem se domnívám, že na ten den nebudu muset čekat příliš dlouho. Nedokážu si představit, že bych strávil následující roky zavřený v bytě. Po mé zkušenosti s bydlením v domě bych se rád usadil právě v domečku. Hned vám povím proč.

Pokračovat ve čtení V králíkárně soukromí neexistuje!

Procházím si příspěvky na Instagramu a z ničeho nic si sociální síť usmyslí, že projevuji zájem o sushi. Zajímá mě jediné – proč? Příspěvky na mé hlavní stránce tvoří z větší části memy, kočky a fotky lidí, kteří jsou tak hot, že mi pokaždé při pohledu na ně vyletí tlak až do oblak. Mimo to se tam také najdou rádoby modelingové úlovky těch, které znám a aktivně šmíruji. Absolutně nechápu, proč si algoritmus Instagramu usmyslel, že bych ocenil fotky a videa gurmánů, kteří zažívají orgasmus pokaždé, když strčí do pusy syrovou rybu v rýži.

Co je Sushi

Chytrá tetička Wikipedie nám říká, že sushi je japonská delikatesa. Existuje mnoho druhů, ale nejznámější variantou je syrové rybí maso zabalené v uvařené rýži, které se namáčí do speciální „sušinoko“ omáčky. Ale pozor, milá dítka! Ve vařené rolce rýže se nemusí mačkat jen rybí maso. Naopak místo ryby zde může být zelenina, což ocení hlavně vegetariáni, kteří hrdě brání život zvířat i za cenu nízkého stupně bílkovin. Rovněž zde může být třeba avokádo, losos nebo i kaviár. Ovšem u kaviáru je problém, že to není zrovna levná záležitost. Pokud tedy myslím ten pravý originální kaviár, nikoliv jeho parodii.

Sushi se podává se sójovou omáčkou, wasabi křenem, co vám skvěle protáhne sliznici, a samozřejmě nesmím zapomenout na fakt, že se konzumuje za pomoci hůlek. Ti, kteří neumí jíst hůlkami, mají smůlu. Jestli by se pokusili na sushi vytáhnout vidličku a nůž, urazili by celou japonskou kulturu a několik pokolení jejich předků.

Přesně takto by reagovali všichni, co mají fetiš na hůlky
Pokračovat ve čtení Jak jsem poprvé okusil sushi

Sledováním videí na YouTube o kuriozitách internetu mé pozornosti neunikl youtuber, který se věnoval natáčení videí lidí na ulicích Seattlu. Neptal se na jejich svolení, nijak nereagoval na jejich poznámky a už vůbec jim nevysvětloval, jak bude s videi nakládáno. Pochopitelně mnoho jedinců nebo skupin, které zaznamenal, se chovalo nejistě nebo se snažilo utéct, když zjistili, že jsou nahráváni. Nebylo rovněž výjimkou, že se někdo začal chovat defenzivně či dokonce agresivně. Dodnes není přesně potvrzeno, za jakým účelem byla videa tvořena, nicméně v jednom z videí tvůrce naznačil něco, co po hlubší úvaze vyvolává řadu otázek týkajících se soukromí a bezpečnosti nás všech.

Tento youtuber se přezdíval Surveillance Camera Man a na YouTube působil od roku 2013. Ačkoliv dnes už všechna videa nejsou k dispozici, protože je samotná platforma smazala, i tak lze na internetu najít některá videa, která natočil.

V první části videa je vysvětleno, kdo byl Camera Man (do 3:20)

V jednom z prvních videí na kanále si posvítil na aktivity mladého studenta (pravděpodobně na koleji). Student se zeptal, proč ho nahrává, a Camera Man odpověděl, že o nic nejde. Když student požádal, aby ho přestal natáčet, Camera Man odpověděl, že je snímaný všude: na ulicích, v obchodech, na což student nedokázal odpovědět. Camera Man měl pravdu. Jaký je rozdíl v tom, když někdo pořizuje záznamy svého okolí, včetně osob v porovnání s nahráváním od bezpečnostních kamer, které jsou doslova všude?

Pokračovat ve čtení Jsme neustále sledováni

Sny si lze vyložit mnoha způsoby. Existuje nespočet teorií o tom, co sny mohou znamenat, ale vždy jsou to jen pouhé spekulace. Neexistují žádné přímé důkazy. I tak jsem se rozhodl, že tuto oblast probádám a přečtu si pár knih, které se tomuto tématu věnují.

Občas přemýšlím nad otázkou, zda se nám celý tento svět nezdá. Je tento svět reálný? Je můj život směsicí dobrého a špatného snu? Kdy se probudím do toho skvělého světa, kde mi nic nechybí a ničím se netrápím? Jsem vůbec živý? Jsou to samé otazníky a hledat odpovědi na tyto otázky by bylo jako hledat jehlu v kupce sena. Slyšel jsem a přečetl si mnoho teorií o tom, co sny znamenají. Vždy to byly pouhé teorie a hypotézy. Ani tento článek se nebude lišit od ostatních konspiračních teorií. Rád bych se podělil o teorie, které stojí za zmínku.

Pokračovat ve čtení Teorie snů


Chyboval jsem. A to hodně! Myslel jsem si, že můžu vyřešit záhadu a policie mě za to ještě odmění potleskem. Šeredně jsem se mýlil.

Bydlím v bytovém domě se třemi vchody, přičemž v každém vchodu je šest bytů; je proto logické tvrdit, že se sousedé znají celkem dobře. Zvlášť když každý byt má tenké zdi. To, co občas slyším, je skutečně zážitek. Ovšem nedávno jsem se setkal s velice vážným sousedským problémem – někdo mi vykradl sklepní kóji.

Pokračovat ve čtení Jak jsem si hrál na detektiva, ale policie se mi vysmála
error: Kopírování je zakázáno!